Podzim je čas hřejivých polévek a jednu takovou jsem si uvařila právě dnes - a úplně koukám, jak je dobrá. Nemůžu se nepodělit.
Na 4 porce potřebujeme:
100 g neloupané hnědé čočky (před vařením jsem ji nechala asi na čtyři hodiny namočit)
1 větší cibule
kus celeru
2 mrkve
2 kořenové petržele
2 rajčata
lžíce oleje
sůl, pepř a koření Kitchen King*
1,5 l vody
Cibuli nakrájíme na půlkolečka, rajčata na kostičky, kořenovou zeleninu nahrubo nastrouháme.
Veškerou zeleninu i s čočkou orestujeme na oleji, přidáme sůl a pepř a koření Kitchen King.
Zalijeme vroucí vodou a necháme 20 - 30 minut (až je čočka měkká) vařit na mírném plameni.
Podáváme s pečivem. Polévku je možné zjemnit zakysanou smetanou.
* pálivá indická směs koření (obsahuje koriandr, římský kmín, chilli, kurkumu, černý pepř, hřebíček, pískavici, sůl, muškátový oříšek, kardamom, zázvor, skořici, bobkový list, fenykl, kmín, hořčičné semínko, česnek, cibuli, asafoetidu), užíváme s rozumem, aby polévka nebyla příliš pikantní
sobota 12. října 2013
úterý 13. srpna 2013
Jídlo a já
Tak, že by tu byl just another food blog? Doufám, že ne. Vařím a jídlo prožívám, ale už staršně dlouho, začala jsem s tím ještě před tím, než to bylo in. Blogy o jídle ale nesleduju, nezajímá mě to, inspiraci hledám jinde.
Jídlo je pro mě důležitý od mých čtrnácti let, kdy jsem si uvědomila, že potřebuju zhubnout a začal lítý boj s kaloriemi. Dietařila jsem do nějakých osmnácti, měla jsem pořád hlad a špatnou náladu. S příchodem dospělosti se mi zklidnil metabolismus i chutě a zjistila jsem, že když budu jíst tehdy, když mám hlad, to, na co mám chuť, tak udržím váhu i náladu pod kontrolou (přestože je pravda, že teď v osmadvaceti to už zase není tak jednoduchý).
Důležitý je pro mě jíst řádně. Jsem nervózní, pokud denně nesním dost zeleniny, nelíbí se mi, když se musím cpát rohlíky s taveňákem nebo jogurtem. Jinak zas tak moc nehledím na to, jak moc je jídlo tučný a kaloricky vydatný, hlavně to musí být chutný a po všech stránkách uspokojující.
Nejsem nijak zvlášť na sladký (což se taky dostavilo až v té dospělosti, předtím jsem byla sugar girl), což je asi velká výhoda. Snažím se jíst v rámci možností docela zdravě, ale rozhodně nedokážu přijmout žádný striktní životní styl, jako je vegetariánství a veganství, vitariánství nebo makrobiotika. Dokážu se u nich inspirovat, ale nedokážu je slepě následovat.
Chci tady psát o svých vyvedených experimentech, o dobrých věcech, které jsem kde ochutnala, o dobrých potravinách, na které jsem kde natrefila.
Takže dobrou chuť a na zdraví!
Jídlo je pro mě důležitý od mých čtrnácti let, kdy jsem si uvědomila, že potřebuju zhubnout a začal lítý boj s kaloriemi. Dietařila jsem do nějakých osmnácti, měla jsem pořád hlad a špatnou náladu. S příchodem dospělosti se mi zklidnil metabolismus i chutě a zjistila jsem, že když budu jíst tehdy, když mám hlad, to, na co mám chuť, tak udržím váhu i náladu pod kontrolou (přestože je pravda, že teď v osmadvaceti to už zase není tak jednoduchý).
Důležitý je pro mě jíst řádně. Jsem nervózní, pokud denně nesním dost zeleniny, nelíbí se mi, když se musím cpát rohlíky s taveňákem nebo jogurtem. Jinak zas tak moc nehledím na to, jak moc je jídlo tučný a kaloricky vydatný, hlavně to musí být chutný a po všech stránkách uspokojující.
Nejsem nijak zvlášť na sladký (což se taky dostavilo až v té dospělosti, předtím jsem byla sugar girl), což je asi velká výhoda. Snažím se jíst v rámci možností docela zdravě, ale rozhodně nedokážu přijmout žádný striktní životní styl, jako je vegetariánství a veganství, vitariánství nebo makrobiotika. Dokážu se u nich inspirovat, ale nedokážu je slepě následovat.
Chci tady psát o svých vyvedených experimentech, o dobrých věcech, které jsem kde ochutnala, o dobrých potravinách, na které jsem kde natrefila.
Takže dobrou chuť a na zdraví!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)